Česká kuchyně nemůže svým renomé ani zdaleka konkurovat například italské nebo francouzské kuchyni, ale při bližším zkoumání zjistíte, že mnohé české klasiky mají základy právě ve vyhlášené francouzské kuchyni. Možná se vám při čtení tohoto článku začnou sbíhat sliny a českou kuchyni potom lépe oceníte. Je totiž pravda, že klasické české pokrmy jsou rafinované salvy chutí, které si svůj věhlas rozhodně zaslouží.

Svíčková

Tento tradiční národní pokrm, který se skládá ze surovin hojně se vyskytujících na českém území, je zmiňován již v první české kuchařce – ve slavné knize „Domácí kuchařka” vydané roku 1826, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová.

Pokrm se skládá z hovězího masa, omáčky z kořenové zeleniny a smetany a samozřejmě z (nejlépe poctivých domácích) knedlíků, nejčastěji kynutých nebo houskových. A kde se vzal název svíčková? Poctivá svíčková se totiž podává s masem, nazývaným pravá svíčková, které se považuje za jedno z těch nejcennějších (u hovězího) kusů masa. Ale protože je poměrně drahé, používá se ve většině případů takzvaná falešná svíčková – zadní hovězí pečeně.

Smažený sýr

Tento pokrm, lidově nazývaný „smažák“, se k nám dostal po druhé světové válce z Paříže. Je obecně považován za jedno z nejpopulárnějších českých jídel, ale pozor – tím rozhodně není myšlen smažák ve stáncích, či laciných hospodách. Když připravíte toto jídlo, které se nejčastěji dělá z eidamu a podává se s hranolky a tatarskou omáčkou, z kvalitních surovin, jedná se o opravdovou delikatesu. A protože v Paříži už na ni dávno zapomněli, jsme společně se Slovenskem snad jedinými zeměmi, kde si můžete smažený sýr v normálních restauracích objednat.

Další typické české klasiky najdete na následující stránce.